51�Թ���

Nový semestr = nové MY UPCE. Zářijové vydání MY UPCE dorazilo do stojanů v kampusu Univerzity Pardubice. 

Děkan Fakulty zdravotnických studií Karel Sládek vám v novém vydání představí les jako prostor pro ztišení a hlubší setkávání se sebou samým. O tom, jak jsou radary podobné netopýrům, hovořil vědec a proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Tomáš Zálabský. 

„Mladým lidem chybí schopnost se zastavit. A klid,“ říká studentka Fakulty filozofické Dominika Olivová, která za projekt a film věnující se duševnímu zdraví získala medaili hejtmana Pardubického kraje. 

Přečíst si můžete také o absolventu Dopravní fakulty Jana Pernera Radimu Cejnarovi, který si po studiích vybudoval velmi úspěšnou kariéru. Nakonec ale zjistil, že ho víc láka cestování. Koupil motorku a vydal se na cestu kolem světa. Kempoval ve 137 zemích. Prozkoumal šest kontinentů a najezdil přes 200 tisíc kilometrů.

Časopis ve fotoreportáži připomíná i to, jak proběhla návštěva prezidenta Petra Pavla na Univerzitě Pardubice. A samozřejmě nechybí i oblíbené selfie s prezidentem.

Tyto i další zajímavé texty najdete už teď ve 118. vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE v tištěné i on-line podobě.

Srdečně zveme všechny zaměstnané a studující Univerzity Pardubice na Den duševního zdraví, který se uskuteční v pátek 9. října 2026 Tento den je věnován péči o duševní pohodu, prevenci stresu a podpoře psychického zdraví. Čeká vás pestrý program plný workshopů, přednášek i zážitkových aktivit, které vám pomohou lépe porozumět sobě i druhým, načerpat energii a získat praktické tipy pro zvládání náročných situací.

Den duševního zdraví 2026 | Univerzita Pardubice

Spisovatel Jan Štifter a zároveň absolvent Fakulty filozofické Univerzity Pardubice byl v úterý 15. září 2026 Hostem Radiožurnálu.

V rozhovoru s Liborem Boučkem mluvil především o svém nejnovějším románu Vltavice, v němž oživuje příběh Dolní Vltavice, obce, která musela ustoupit stavbě lipenské přehrady a jejíž pozůstatky dodnes leží pod hladinou.

Jan Štifter se chce do zatopené vesnice také osobně ponořit. „Chtěl bych si proplout náměstí a chrám, který tam je a zároveň není,“ ří��á.

Řeč byla nejen o tom, co zůstalo pod vodou, ale také o světě a lidských osudech, které se vznikem přehrady nenávratně proměnily.

Celý rozhovor si můžete poslechnout

Zdroj:
���ܳٴ�ř��: , Foto: , Český rozhlas

Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE

Jak využít umělou inteligenci ve vzdělávání, posílit kybernetickou bezpečnost a řídit digitální transformaci vysokých škol? O těchto tématech diskutovali účastníci konference Digitální transformace univerzit 2026 na Univerzitě Pardubice. Akce nabídla prostor pro sdílení zkušeností, příkladů dobré praxe a pohledů na budoucnost českého vysokého školství.

Univerzita Pardubice hostila konferenci Digitální transformace univerzit 2026 zaměřenou na výzvy a příležitosti digitalizace vysokých škol. Do Pardubic přivedla zástupce univerzit, státní správy, odborníky na informační technologie i partnery z oblasti digitálních řešení.

Dvoudenní program se věnoval strategickým i technologickým aspektům digitalizace vysokého školství. První den se soustředil na řízení univerzit v digitální transformaci, legislativní souvislosti, kybernetickou bezpečnost a evropskou digitální identitu. 

Druhý den navázal přednáškami a workshopy zaměřenými na konkrétní oblasti univerzitní praxe se zaměřením na digitalizaci procesů, správu informačních systémů, kybernetickou bezpečnost a využití moderních digitálních nástrojů v provozu univerzit nejen v České republice.  

Zvláštní pozornost byla věnována umělé inteligenci. Přednášející představili zkušenosti s jejím využitím při řízení univerzit, v administrativě i při práci se studenty. Diskuse se věnovala také etickému a bezpečnému zavádění AI nástrojů a jejich přínosu pro služby vysokých škol.

Odborný program vyvrcholil panelovou diskusí představitelů vysokých škol a státní správy, včetně rektorů významných českých univerzit i zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Debata se zaměřila na budoucnost digitalizace vysokého školství a schopnost univerzit reagovat na technologické změny i rostoucí očekávání společnosti.

Konference potvrdila, že digitalizace je strategickým předpokladem dalšího rozvoje vysokých škol. Sdílené zkušenosti, prezentované projekty i odborné diskuse zdůraznily význam ����DZ��ܱ��á��e univerzit, veřejné správy a technologických partnerů při budování moderního, bezpečného a efektivního vysokoškolského prostředí.

Umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, práce s daty i digitalizace výuky a univerzitních procesů. Těmto tématům se věnoval pátý ročník celostátní konference Digitální transformace univerzit, kterou Univerzita Pardubice organizuje.

Dvoudenní konference se uskutečnila v Aule Arnošta z Pardubic. Do Pardubic přijeli představitelé vysokých škol, IT odborníci, zástupci státní správy i technologických společností z celé České republiky. Program nabídl zkušenosti univerzit s využíváním digitálních technologií ve výuce, řízení i každodenním provozu.

První konferenční den byl zaměřen na strategické otázky digitalizace a řízení vysokých škol. Diskutovalo se o procesním řízení, legislativních souvislostech digitalizace i aktivitách státu v této oblasti. Součástí programu byla panelová diskuse představitelů českých univerzit a státní správy.

Druhý den patřil především informačním technologiím. Zástupci univerzit představili konkrétní projekty a zkušenosti s digitalizací procesů, datovou analytikou, využíváním umělé inteligence a kybernetickou bezpečností. Program doplnily workshopy a prezentace technologických partnerů.

Konference Digitální transformace univerzit vznikla na Univerzitě Pardubice před pěti lety jako prostor pro sdílení zkušeností s digitalizací vysokého školství. Koná se pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a organizace EUNIS, ve ����DZ��ܱ��á��i se sdružením CESNET a dalšími partnery. 

HLAVNÍ VSTUP do budovy 0309 Výukový objekt EA je uzavřen.
Vstup do budovy je řešen takto:

A. BEZBARIÉROVÝ VSTUP (přístup na kartu UPCE) – bez změněn,
     – čtečka u jižního vstupu bude funkční pouze pro stavbu a vyhrazené osoby.

B. Vstup pro ZAMĚSTNANCE A STUDENTY (přístup na kartu UPCE) 
     – přístup vchodem do budovy 0323 DB, poté po schodišti k jazykovému centru (JC) v 2.NP, a přes spojující most z DB do EA 2. NP, do vyšších pater je možné použít severní výtah (modrý) nebo schodiště na obou stranách budovy 

C. Vstup pro NÁVŠTĚVY (BEZ karty UPCE)
     – přístup přes recepci „Dopravní fakulty Jana Pernera“ (DFJP) – 0321, všechny návštěvy se musí nahlásit na recepci.

Z recepce se projde budovou DB 0322, poté po schodišti k jazykovému centru (JC) v 2.NP, a přes spojující most z DB do EA 2. NP, do vyšších pater je možné použít severní výtah (modrý) nebo schodiště na obou stranách budovy.

Rektoři, prorektoři i jednotliví manažeři udržitelného rozvoje českých vysokých škol a univerzit jednali ve středu 9. září na Univerzitě Pardubice. 

Diskuse se zúčastnili například rektor Mendelovy univerzity v Brně doc. Martin Klimánek, který je garantem Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, rektoři Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Vysoké školy chemicko-technologické, prorektoři Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně nebo České zemědělské univerzity a Univerzity obrany a dalších univerzit.

Univerzitu Pardubice zastupovala prorektorka pro vnitřní záležitosti doc. Liběna Černohorská a manažerka udržitelnosti Ing. Radka Stárková. 

Zástupci vysokých škol řešili například reporting udržitelnosti nebo platformy, která poskytují data pro posouzení klimatických rizik a datové služby pro hodnocení klimatické odolnosti a udržitelnosti projektů infrastrukturních investic a hospodářských činností. Setkání zakončila klimatická procházka historickým centrem Pardubic s ambasadorkou Evropského klimatického paktu Dominikou Gryczovou.

Univerzita Pardubice se i letos od 21. září zapojuje do aktivit v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje. Seznam akcí a aktivit pro studující i veřejnost mohou zájemci najít na webu: Evropský týden udržitelného rozvoje na UPCE | Univerzita Pardubice.

Případové studie, storytelling, týmové projekty nebo digitální technologie. To je jen zlomek nástrojů, které do výuky zařazuje docentka Michaela Kotková Stříteská z Fakulty ekonomicko-správní. Energii, kterou do práce vkládá, oceňují nejen studenti, ale i rektor, který jí udělil cenu za zavádění moderních výukových metod, které efektivně propojují teorii s praxí.

Vaši výuku ocenil rektor UPCE. Co to říká o tom, kam se výuka na UPCE posouvá?

Měla jsem radost, že si někdo všiml energie, kterou do výuky a práce se studenty vkládám. Zároveň jsem však cítila velkou pokoru. Nemám pocit, že dělám něco výjimečného. Řídím se tím, co považuji za správné, a beru to jako potvrzení přístupu ke studentům, který buduje bezpečné, otevřené a diskusní prostředí. Využívání moderních metod a nástrojů v něm není cílem, ale prostředkem ke zvýšení kvality a k rozvoji nejen kritického, ale i kreativního myšlení. Je to pro mě znamení, že se Fakulta ekonomicko-správní i celá UPCE posouvá k méně frontálnímu výkladu, k většímu partnerství se studenty a k odvaze zkoušet nové. Zároveň je to závazek v tomto přístupu pokračovat a sdílet, co funguje.

Co vás ke změně formátu výuky vedlo?

Můj styl výuky vychází z toho, jak to cítím. Prošla jsem vzdělávacím systémem, kde se hodně memorovalo a souvislosti se málo propojovaly. Kreativita a komunikace byly často upozaděné. Věděla jsem, že takto učit nechci. Potřebuji se studenty mluvit, ne mluvit na ně. Chci, aby se učili přemýšlet, tvořit a obhájit výsledek své práce. Proto kombinuji různé metody výuky, ne kvůli trendům. Dává mi to smysl a současně vidím posun ve znalostech i dovednostech ���ٳܻ��Գ�ů.

Co znamená moderní metoda ve výuce – jde spíš o techniky, prostředí nebo vztah ke studentům?

Začíná to lidmi a atmosférou v učebně. Je důležité vytvořit bezpečné prostředí, prosazovat dialog místo monologu a klást cílené otázky. Pak se mění i moje role. Jsem mentorem, který otázkami otevírá prostor a pomáhá studentům vystavět a obhájit vlastní názory a řešení. Teprve potom přicházejí na řadu techniky a nástroje. Případové studie, storytelling, týmové projekty nebo digitální technologie pomáhají vtáhnout studenty do děje a přenést teorii do praktických situací. Osvojování potřebných znalostí a dovedností je daleko přirozenější. A to pro praxi potřebují. 

Jak se buduje bezpečné prostředí a partnerský dialogický vztah?

Na začátku si �Բ�š�� ����DZ��ܱ��á��i přesně popíšeme. Zdůrazním, že nesouhlas míří na myšlenku, ne na člověka, a že každý má právo se zeptat a přispět do diskuse. Ujišťuji je, že chyba není ostuda, ale součást učení. Vydat se špatnou cestou může být často nejrychlejší způsob, jak najít tu správnou. Někdy navíc nejde o jedinou správnou odpověď. V odpovědném managementu záleží na kontextu a na tom, jakým postupem ke správnému řešení dojít. Učím studenty zvažovat více variant a zvolit tu s nejmenším negativním dopadem na společnost i planetu.

Není to ale jen o vás, záleží i na �dz���dz�ě&�Բ�����;���ٳܻ��Գ�ů...

Ano, průběh výuky ovlivňuji já i oni. Větší odvahu komunikovat jim dodá například týmová práce, pak nesou zodpovědnost za výsledek společně. P�dz�á��á&�Բ�����;��������DZ����� i s příklady, které jsou jim blízké, a nechat jim volbu při výběru tématu i role v týmu.

„Vyhořela“ někdy vaše metoda? 

Jistě. Někdy přijdu s „perfektním“ plánem a realita je úplně jinde. Opírám se o komentáře z hodnocení výuky, u každého předmětu jich mám desítky a jsou to cenné signály, co funguje a co je třeba upravit. Když aktivita nevyjde, příště zkrátím čas, zpřesním instrukce, nahradím ji jinou. Občas mě překvapí, jak dobře jsou některé úkoly přijímány.

Stává se často, že třída mlčí?

To se děje hlavně na začátku semestru. Každá skupina studentů je jiná a první ročníky bývají zdrženlivější. Na velkou diskusi nespěchám. Dávám čas na přemýšlení, pak pracujeme ve dvojicích nebo trojicích, a nakonec ve větší skupině. 

Jak rozmluvíte i ty nejtišší hlasy?

Takovým často pomůže, když nemusí mluvit sami za sebe, ale právě za tým. Cíleně studenty oslovuji s ujištěním, že každý názor je pro debatu důležitý, a pomohu myšlenku rozvinout doplňující otázkou.

Jakým způsobem v hodinách propojujete teorii s praxí?

Teorii vždy doplňuji o reálné úkoly, které z ní vycházejí. Třeba v Podnikových inovacích studenti řeší inovaci konkrétního produktu či procesu, identifikují problém zákazníka. Nejprve pojmenují potřebu zákazníka, pak formulují nápady, vytvoří jednoduchý prototyp a ověřují zájem na trhu. V Malém a středním podnikání staví business plán pro firmu, kterou by jednou opravdu rádi založili. ���Dz�čí���� vždy obhajobou, ideálně před lidmi z praxe, aby studenti slyšeli i pohled „zvenku“. Důležitá je i reflexe – co fungovalo a proč, co by příště udělali jinak, jak si rozdělili role. Tím se hezky propojí teorie, kritické uvažování i kreativita. A studenti i studentky získají pocit, že to, co dělají ve škole, má přímý přesah do praxe.

Které konkrétní aktivity studenty nejvíc vtáhnou – a co se díky nim naučí „navíc“?

Dávám otevřenější zadání projektů a nechávám týmy, ať si samy zvolí téma i formu výstupu. Když pracují na něčem, co je jim blízké, roste energie i kvalita. V týmu se vždycky potkají různé silné stránky. Někdo je silnější v analýze dat, jiný ve vizualizaci, další v argumentaci. Díky tomu se učí rozdělit si role, dávat si konkrétní zpětnou vazbu a obhájit řešení před ostatními. Ještě lépe fungují úkoly, kde vzniká viditelný výstup pro někoho skutečného, například pro konkrétní firmu či organizaci. Soutěže jako Hackathon nebo Sociální nápad, kde studenti přímo spolupracují s lidmi z praxe, je během jediného dne dokážou posunout výrazně vpřed, a to jak v myšlení, tak ve způsobu práce.

Když učíte jinak, hodnotíte taky jinak?

U projektové výuky je klíčová průběžná zpětná vazba. Společně s kolegy zařazuji pracovní prezentace s průběžnými výsledky, aby bylo možné ladit směr včas, ne až ve finále. Díky tomu studenti nejen přemýšlejí, ale i tvoří a vidí nápady svých kolegů. Když to jejich počty dovolí, končíme předmět ústním kolokviem. Je to odborná diskuse, která propojí témata kurzu a ověří porozumění v souvislostech.

Co s příchodem AI a rychlé digitalizace pozorujete na studentech – a jak s tím didakticky pracujete?

Všechno se zrychluje a pozornost je vzácnější. Všímám si toho i u sebe, když jsem posluchačem na přednáškách. Proto vědomě pracuji s tempem a dynamikou hodiny. Střídám formáty, krátká videa a příběhy z praxe prokládám diskusí a čtením delších případových studií. Často zapojuji studenty přímo do průběhu semináře. Sami připravují příklady z praxe, otázky do diskuse i jednoduché kvízy. Digitální technologie beru jako nástroj. Samy o sobě kvalitu výuky nezvednou ani nesníží, záleží na tom, jak s nimi pracujeme.

Jak hlídáte, aby technologie nezvítězily nad pozorností a dialogem, ale učení pomáhaly?

Jsem ráda, když studenti technologie používají, pokud je dovedou k lepšímu výsledku. U AI je důležitá transparentnost. Studenti mají uvést, jak a k čemu ji při zpracování použili. Zadání je třeba postavit tak, aby nešla vyřešit třemi prompty. Požadovat od studentů vlastní příklady, práci s daty, obhajobu postupu a krátkou reflexi. Je fér dodat, že to klade vyšší nároky i na nás pedagogy. Musíme pečlivě promýšlet cíle, jasná kritéria a počítat s poskytováním kvalitní zpětné vazby.

Ovlivňuje moderní výuku i samotný prostor? 

Prostor je pro mě bonus, ne nutná podmínka. Moderní učebny se snadno přestavitelným sezením, dobrou viditelností a akustikou umí udělat velký rozdíl. Stejně jako ve firmách pomáhá kreativní prostředí uvolnit atmosféru a podpořit otevřený dialog. Když studenti sedí v dlouhých řadách, hůř se v týmu spolupracuje. Pak pomohou jasně nastavené podmínky ����DZ��ܱ��á��e.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Martina Floriánová

Tento text vyšel v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 117 z května 2026, v tištěné i on-line podobě.

Školení jsou zaměřená na ochranu měkkých cílů, prevenci, reakci a zvládání rizikových a nebezpečných situací a krizovou připravenost.

��ř�����áš���í: prostřednictvím portálu EDU

Získáte praktické znalosti a dovednosti, které mohou pomoci chránit Vás i Vaše kolegy v případě mimořádných nebo krizových situací. Součástí školení jsou konkrétní doporučení, modelové scénáře a praktické nácviky reakcí na bezpečnostní incidenty.

Těšíme se na Vaši účast.

Poslední týden letošních prázdnin patřil na Univerzitě Pardubice tradičnímu příměstskému sportovnímu táboru. Během pěti dnů se do něj zapojilo více než 70 dětí, o které se staral tým 14 instruktorů a organizátorů.

Počasí nám letos opravdu přálo. Nebylo ani příliš horko, ani deštivo, a tak vznikly ideální podmínky pro sportování. Díky tomu jsme mohli naplno využít sportoviště Univerzity Pardubice a nabídnout dětem pestrý program plný pohybu, her a nových zážitků.

Během týdne si děti vyzkoušely nejen klasické sportovní hry, ale také beachvolejbal, tenis, stolní tenis, kanoistiku, inline bruslení, šátky, základy posilování, noční hru nebo kin-ball. Nechyběly ani atletické disciplíny, štafety, soutěže družstev a spousta dalších aktivit, při kterých se nejen sportovalo, ale také navazovala nová přátelství.

Příjemným zpestřením programu bylo také odpoledne strávené na loděnici Univerzity Pardubice. Děti si zde užily vodácké aktivity a nechybělo ani tradiční opékání buřtů, které k závěru prázdnin neodmyslitelně patří.

Největší odměnou pro celý organizační tým byly usměvavé tváře dětí, jejich nadšení a chuť zapojit se do všeho, co jsme pro ně připravili. O to, aby si tábor všichni užili naplno, se starali instruktoři a praktikanti Viktorie Bajerová, Adam Bartoníček, Prokop Janovský, Dan Citta, Tomáš Koudela, Pavla Lukášková, Markéta Filipová, Elen Procházková a Sabina Lorencová. Velké poděkování patří také kolegům z Katedry tělovýchovy a sportu, kteří zajišťovali celou akci.

Děkujeme všem dětem za skvělou atmosféru, rodičům za projevenou důvěru a celému týmu za energii, čas a nadšení, které do tábora vložili. Věříme, že si účastníci odnesli spoustu krásných vzpomínek, nových zážitků i inspirace k dalšímu sportování.

Děkujeme všem za krásný závěr prázdnin a už nyní se těšíme na poslední týden letních prázdnin roku 2027, kdy se na Katedře tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice opět sejdeme na dalším ročníku příměstského sportovního tábora.