51�Թ���

Mezi studenty Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, kteří zakončili tento týden slavnostně studium promocí, byla i Monika Pokorná. Radost měla nejen z diplomu, ale také z vůbec první Ceny Pardubického kraje za vynikající úroveň diplomové práce. Pamětní list a finanční odměnu obdržela od radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra.

„Tuto cenu jsme se rozhodli vyhlásit nově. Jedná se o další motivační prvek pro studenty zdravotnických oborů a jsem moc rád, že se to hned v prvním roce odrazilo na tak kvalitní práci.  Kromě pamětního listu vítězná absolventka obdržela finanční částku dvanáct tisíc korun,“ sdělil Ladislav Valtr, radní odpovědný za zdravotnictví.

Oceněná absolventka oboru „Ošetřovatelská péče v interních oborech“ se ve své práci zaměřila na adaptaci rodinných příslušníků na postižení v rodině. „Při studiu jsem zjistila, že edukačních materiálů je k této problematice dostatek. Je však potřeba více pracovat s rodinami, kterých se tento problém týká a informovat je o možnostech spolupráce se sociálními pracovníky. Určitě lze zlepšit propojení práce zdravotníků a sociálních pracovníků,“ řekla Monika Pokorná.

Její práce vychází z dlouhodobého zájmu o problematiku nemocných v rámci rodiny. Tématem její bakalářské práce byly priority pečujících o nemocné s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Sama má zkušenost s péčí o svou babičku, která prodělala dvě mozkové příhody. O případech, které popisuje ve své oceněné práci, se dozvěděla ve svém okolí.

Své poznatky z výzkumu chce Monika Pokorná využít ve svém povolání, neboť je zdravotní sestrou. Během studia pracovala jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče v pardubické nemocnici. Nyní pracuje na oddělení ARO v chrudimské nemocnici.

„Oceňuji, že slečna Pokorná dokázala při náročném povolání vystudovat magisterský obor a že i nadále chce zůstat v naší nemocnici. Pevně věřím, že ocenění bude obdobnou motivací pro další ročníky pardubické univerzity,“ dodal radní Ladislav Valtr.

Článek je převzatý z

Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Můžeme si říct, kudy by zboží putovalo, kdyby vznikl kanál Dunaj–Odra–Labe?

V podstatě by došlo ke zkrácení přepravy. Lodě, které směřují z Číny, by dopluly do Středozemního moře. Odpadla by cesta kolem Španělska do Německa.

Dostali bychom se do Středozemního moře, do Bulharska do přístavu Konstanta, tam by se přeložilo na lodě říční a následně by pluly k Rakousku a Slovensku, kde by začal náš plánovaný kanál.

Byla by doprava po kanálu Dunaj–Odra–Labe levnější?

Z pohledu výkonu námořní dopravy by lodě nepluly tak dlouhou vzdálenost, došlo by ke zkrácení, lze proto hovořit o úsporách. Z hlediska časového hovoříme o zkrácení v řádech dnů.

Při posuzování celkové výhodnosti dopravy je třeba uvažovat o tom, že dochází k dalším překládkám. Když lodě plují přímo do Německa, tam dojde k přeložení na drážní dopravu. Pokud bychom pluli přes Konstantu, tam dochází k dalším logistickým operacím. Finančně by tam byla úspora na zkrácení trasy lodí, nicméně došlo by k navýšení nákladů z hlediska logistických operací.

Jaké jsou tedy trendy v dopravě v současné době?

V současné době největší množství lodí putuje po moři prostřednictvím kontejnerových lodí z Číny, nicméně Čína delší dobu deklaruje, že by vybudovala Hedvábnou stezku, která by využívala několik dopravních módů. Hlavní by byla drážní doprava.

U drážní dopravy lze předpokládat její následné využívání. Pokud bude mít ten koridor pro vlaky z Číny dostatečnou kapacitu, tak ho budou dopravci využívat. Různé firmy už zkouší využívat vlaky z asijských zemí, když tam budou překonány nějaké drobné porodní potíže, tak budou tento způsob dopravy preferovat.

Zaplnil by se kanál, našel by si svoje zákazníky?

Domnívám si, že zákazníky by si našel, ale trend logistiky je soustředěn na rychlost. Ale zboží vhodného pro lodní dopravu není tolik, aby byl kanál plně využíván. Domnívám se, že v dnešní době firmy slyší na čas, ten je dominantní. Stačí se podívat na situaci, která je na kanálu Dunaj–Rýn–Mohan.

Rozhovor byl převzat z

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče . Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Jednadvacetkrát. Tolikrát už dělal někdejší student a dnes už úspěšný podnikatel majáles pro svoji „alma mater“ - Univerzitu Pardubice. Letos s rekordním počtem návštěvníků. Absolvent Fakulty chemicko-technologické David Audrlický přitom začínal mezi bloky kolejí, kde kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek, jídlo a pití se podávalo z pokojů.  Dnes řídí cateringovou firmu a stará se o tři hospody v Pardubicích. „Záhul to někdy je, ale pořád mě to baví,“ říká v rozhovoru pro Univerzitu Pardubice.

Zlepšujete se s každým rokem. Který z majálesů byl ten nej?

Je pravda, že každý rok je lepší a lepší. Zvyšuje se nám návštěvnost a taky se snažíme přicházet pořád s něčím novým. Na jeden rok ale vzpomínám rád, byl totiž zlomový. V roce 2008 jsme dělali majáles po roční přestávce. Rok před tím si jej vzali na starosti kluci, co pořádali festivaly v Hradci, Plzni a Praze. Tehdy jsem si řekl: Na škole pomalu končím, je třeba předat štafetu dál a věnovat se něčemu jinému. Je to přirozený vývoj… Jenže další ročník už nám zase spadl do klína.

Co se stalo?

Volal mi kolega, se kterým na majálesu participuju, že kluci se na to vykašlali a že to teda uděláme zase my. Měli jsme na přípravy dvacet dnů a já nevěřil tomu, že se to dá stihnout.

A stihlo?

Pár dnů jsme přemýšleli a nakonec nám zbylo 15 dnů. Den jsme obvolávali a uháněli kapely. Akce byla vedle kolejí ve středu odpoledne, vstupné bylo sto korun, hrály pardubické kapely a přišlo asi 1500 lidí. Byl to zlom.

Byl někdy majáles, který se vám vyloženě nepovedl?

Takové jsou určitě taky, pamatuji si hlavně na ty první. Stálo nám deset čísel vody na podiu, kapely odmítaly hrát, zvukař všechno odpojil. Nebo jsme měli objednanou kapelu J.A.R., ale kytarista si prý zlomil malíček, tak nemohli přijet hrát. Tenkrát za sebe poslali Monkey Business, které v té době ještě nikdo moc neznal. Měli hrát za stejné peníze, byla to taková sázka do loterie.  

Jste absolvent Univerzity Pardubice, ale z chemika se nakonec stal podnikatel v jiném oboru. Jak?

Z gymplu jsem podával přihlášky na dvě vysoké školy, chtěl jsem studovat geodezii a kartografii, do Pardubic jsem se hlásil na Fakultu chemicko-technologickou. Nakonec vyšla druhá varianta, takže jsem vystudoval tři roky chemie a pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době taky studentský B-klub, bylo to fajn období.

Chtěl jste dělat tyhle akce i po skončení školy?

Vůbec, jediné, co jsem věděl, že nechci v pět ráno vstávat někam do fabriky, i proto jsem ještě nastoupil na postgraduál. Zároveň jsem podnikal a k tomu jsem dělal provozního v ABC klubu. Pak přišla nabídka vést cateringovou firmu, která ABC klub provozovala, tak jsem na škole skončil a začal pracovat. Podnikání a tím pádem i akce jako majáles, ples a různé koncerty jsem si nechal jako zábavu a odreagování.

Provozoval jste studentský klub, odnesl jste si z tohoto období nějaký nápad?

Vždycky fungovaly pardubické kapely. Tehdy měli vedle klubu zkušebnu Vypsaná fixa, Ready Kirken, dnes už teda v jiném složení. Tyto kapely hrají dodnes, letos byl na majálesu právě Michal Hrůza. Nemůžeme si dělat program pro sebe, ale pro studenty. Ale jasně... Občas hraje kapela, která už studentům tolik neříká.

Co dnešní vysokoškoláci poslouchají?

Já mám cateringovou firmu a dostanu se s ní na spoustu akcí, takže vypozoruju, jaké kapely studenti poslouchají. Řekne se, že Mirai jsou pro mladé holky, ale ty holky už taky zestárly a dospěly. Cílovkou na studenty je dlouhodobě například kapela Wohnout v čele s Matějem Homolou. Třeba raper Marpo zase osloví užší skupinu lidí. Snažíme se kapely poskládat tak, aby byly hodně různorodé. Metalový majáles vám ale nikdy neudělám.

Mig 21 táhnou všechny, a přitom kapela funguje už přes dvacet let.

To je pravda. Vždycky je velké plus, když lídr kapely je zpěvák a herec v jednom, umí si vše zrežírovat a udělá skvělou show. Může to být Vojta Dyk, ale i Michal Malátný z Chinaski nebo skupina Mandrage.

Na majáles bylo ideální počasí, kolik lidí letos dorazilo?

Počasí vyšlo skvěle, oba dny bylo hezky. Když jsme ale akci chystali, měli jsme po těch deštích docela problémy. Zapadli nám asi tři kamiony, tohle nikdo nevidí.  Lidí bylo víc než loni a byl to náš rekord.

A kolik lidí akci připravuje?

Samotnou organizaci zařizujeme ve čtyřech lidech. Pak je tu spousta lidí, kteří jsou v zázemí, staví stage, připravují techniku, catering… Včetně brigádníků je to dalších 500 lidí.

Poprvé letos lidé platili bezhotovostně, s náramkem na ruce. Jak se vám to osvědčilo?

Nový platební systém fungoval skvěle a myslím, že se nám tato forma placení osvědčila. Úplně se odmazaly peníze, tím pádem šlo všechno rychleji, dostat se k pivu na baru bylo mnohem snazší. Zároveň jsme nemuseli řešit, jestli někdo krade. Jediný problém byl na konci festivalu, kdy nám došly drobné na vracení. Ale taky jsme to zvládli vyřešit.

Máte díky tomuto systému přehled o prodeji jídla?

Jasně, ale hlavně taky víme, kdy lidi přicházejí a odcházejí, kdy jsou nápory na barech, kdy se nabíjí peníze… Můžeme tak reagovat do budoucna, a ušetřit třeba i na personálu.

Náramky na ruku pro děti s telefonním číslem rodiče. To byl výborný nápad.

Parádní věc. Loni se na majálesu ztratilo dítě, hodinu a půl čekalo na maminku, než nám došlo zeptat se ho na číslo a zavolat jí. Ta se mezitím dobře bavila. Těch lidí je tu spousta, takže když se vám dítě ztratí a má náramek s číslem, je jednodušší najít toho, kdo s ním přišel.

Teď už plánujete příští rok. Koho si pozvete?

V tuhle chvíli bych to ještě nerad prozrazoval, protože nemáme uzavřené smlouvy. Určitě nabídneme studentům kapely, které poslouchají. Máme i své stálice – to jsou právě třeba Mig 21, Mandrage, Marek Ztracený.

Pro studenty pořádáte i ples Univerzity Pardubice. Která akce je vám bližší?

Majáles. I když ples je historicky srdcovka. Dělám ho už asi patnáct let. Studenti se jednou za rok hezky oblečou a jdou si užít party. Nezveme sice ty nejznámější kapely, ale kapela co tam hraje, je výborná. Navíc se snažíme vždy k ní někoho přidat – například Márdiho z Vypsané fixy. S tím spolupracujeme velmi dobře, je to skvělý muzikant i člověk.

Ing. David Audrlický vystudoval Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Původně studoval chemii, ale pak přešel na katedru ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vlastní cateringovou agenturu, provozuje tři restaurace, je hlavní organizátor Pardubického majálesu, pravidelně pořádá studentský ples Univerzity Pardubice. Je ženatý a má dvě děti. Odpočívá v zimě na lyžích a v létě na rybách.

TEXT: Věra Přibylová/ FOTO: Petr Špaček

V příloze naleznete přijatá usnesení 151. zasedání Pléna České konference rektorů.

151. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 6. června 2019 v Hradci Králové.

Novým členem předsednictva České konference rektorů (ČKR) se včera v Hradci Králové stal rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Zástupci českých vysokých škol zvolili do čela ČKR nově rektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Skleničku, který vystřídal rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu. Ve vedení organizace bude pro další období kromě Jiřího Málka také rektor pražské Akademie múzických umění Jan Hančil, rektorka Vysoké školy zdravotnické Jitka Němcová, rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller a rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.

Jedním z důvodů změny v čele organizace jsou podle nového předsedy například rozdílné pohledy na hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací. Česká konference rektorů sdružuje rektory všech veřejných a státních vysokých škol v České republice, a také jednadvaceti soukromých vysokých škol. Posláním ČKR je zabývat se zásadními otázkami vysokých škol, zaujímat k nim stanoviska a uplatňovat je v zákonodárných a výkonných institucích a úřadech. Setkání 151. zasedání Pléna České konference rektorů hostila Univerzita Hradec Králové.

Výstava s názvem Od stříbrného českého tolaru k světovému dolaru, jejímž autorem je přední český historik a numismatik profesor Petr Vorel z Univerzity Pardubice, se v pondělí otevřela ve Štrasburku. Do sídla Rady Evropy se výběr ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích přesunul z Mexika, kde se prezentoval loni v listopadu. 

Výstava přibližuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století. Začíná ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520. „Jejich dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu,“  říká autor výstavy prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., z Univerzity Pardubice a dodává: „Tato peněžní početní jednotka vznikla díky usnesení zemského sněmu Království českého z 9. ledna 1520, kterým byla nařízena monetarizace nově vytěženého stříbra v českém Krušnohoří. Podle jména města Jáchymov (Joachimsthal) vzniklo jméno mince »tolar«, které se později přes holandský ‚daalder‘ dostalo i jako ‚dollar‘ do angličtiny.“

Kolekce prezentuje rozsáhlou numizmatickou sbírku muzea, která v současné době čítá přes 50 tisíc předmětů. Je tvořena panely s využitím fotografií a galvanoplastických kopií mincí, které ze sbírkových originálů zhotovil restaurátor Východočeského muzea Michal Vojtěchovský.

V minulosti se výstava už představila v Českém domě v New Yorku a v mexické Pachuce. „Po představení v jednom z politických center Evropské unie bude na podzim k dispozici veřejnosti a školám v Českém centru v Paříži a bude snad dále putovat po Francii,‟ informoval ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Profesor Petr Vorel stojí autorsky hned za dvěma významnými zahraničními výstavami. Aktuální expozice o vývoji tolaru se po představení v USA ukázala také v Mexiku a Pardubicích a  po Štrasburku míří do Paříže. Druhá mapovala tisíciletou tradici české měny a kromě New Yorku ji v minulých letech měli možnost vidět lidé v Praze, v bulharském Plovdivu, v Sofii nebo v nizozemském Naardenu.

Zveme vás na dvě mezinárodní sportovní události, které se konají v Budapešti. 

Firstly, the EUSA Mindsports Championship 2019. The European Universities Bridge and Chess Championship will be held in Budapest between July 24-28. Hosted by the University of Physical Education in close cooperation with the Hungarian University Sports Federation and the sports club of the University.

You can find all information about the competition at the official website and in the attached document:   

The second global sports conference event will be the MOVE Congress between16-18 October 2019 at the Budapest Congress Center. There is an open call for this recreational sport and physical activity conference, where any individual or organisation can exhibit and/or present at one of the world’s most interactive conferences on grassroots sport and physical activity.  The organizers are looking for exhibitors and presenters who are working with an innovative approach or technology that gets people moving.

The applications can be sent in to contact@movecongress.com no later than Saturday 15 June 2019 to be in the running to exhibit or present at the MOVE Congress 2019. Further information can be found in the attached files.

Stále kvalitnější a především aktuální přístroje čekají v laboratořích Fakulty elektrotechniky a informatiky na její studenty. Nově mohou například vyvíjet nejrůznější detekční systémy, ocitnout se v moderních výrobách či efektivně zpracovávat obrazová data. Fakulta jim totiž zakoupila řadu užitečných senzorů a dalších elektrotechnických prvků.   

Vloni se podařilo pořídit senzory a akční členy rozšiřující existující laboratorní stanoviště s robotickým manipulátorem. „�ʰ������DZ���š��ě jsme mimo jiné vybavili bezpečnostními prvky používanými v moderních výrobách v průmyslové praxi. Instalovali jsme optické závory detekující přítomnost člověka v prostoru manipulátoru,“ vysvětluje proděkan pro vědu a tvůrčí činnost Petr Doležel. „Hlavně je ale nyní díky soustavě senzorů založených na různých fyzikálních principech možno přesně a rychle detekovat a lokalizovat předměty určené k manipulaci.“ Studenti tak mohou na úrovni srovnatelné s průmyslovou praxí realizovat vysoce ceněné úkony typu Pick and Place či Bin Picking.

Vyvíjené systémy poslouží třeba dopravě

Fakulta dále zakoupila sestavu pro efektivní zpracování obrazových dat umožňující v reálném čase zpracovávat obrazový signál ve vysokém rozlišení, extrahovat z něj užitečné vlastnosti a následně extrahované informace klasifikovat. „Studenti tak mohou v laboratořích vyvíjet například systémy pro detekci chodců ve vozovce, detektory dopravních značek, klasifikátory výrobků a podobně,“ dodává proděkan.

Obnovy speciálního hardware v laboratořích dosáhla pardubická fakulta prostřednictvím projektů interní rozvojové soutěže. Snaží se tak studentům nabídnout stále modernější prostředí pro vzdělávání a reagovat na aktuální potřeby trhu. Navíc každoročně aktualizuje obsah odborných předmětů s nejnovějšími trendy a pracuje na vysoké odbornosti svých vyučujících.

Prosazují se nové přístupy

Informatické obory i obory automatizace a kybernetiky totiž zažívají v posledních letech nebývalý rozvoj. Také proto, že se prosazují nové přístupy zahrnující zejména umělé neuronové sítě, evoluční výpočetní techniky, hluboké učení nebo počítačové vidění. „Souvisí to ale i s dynamickým vývojem hardwarového vybavení. Sem patří například výpočetní akcelerátory založené na vysoce paralelizovaném přístupu k vykonávání výpočetních operací, aktivní síťové prvky umožňující distribuované přístupy ke zpracování dat či pokročilé senzory umožňující 2D i 3D rekonstrukci snímaných veličin v reálném čase,“ doplňuje proděkan.