51�Թ���

Přes milion žáků se v těchto dnech vzdělává z domu. Pomoci jim i jejich učitelům se rozhodl pedagog Marek Vít z Katedry anglistiky a amerikanistiky Fakulty �ھ����dz��Ǵھ�����é Univerzity Pardubice. Svou netradiční výukovou aplikaci English Me nabízí nyní zdarma.

Akademik Marek Vít vytvořil už vlastní učebnici angličtiny a bezplatný web Help for English, který pomáhá vylepšit jazykové schopnosti nejen vysokoškolákům. Sám Vít dříve učil angličtinu na základní i na střední škole. Žáky proto zná a ví, jak na ně. Návod na to, jak se učit angličtinu z pohodlí domova, podle něj je jednoduchý a pedagogové mají vše pod kontrolou.

Co aplikace nabízí?

 nabízí spoustu možností studia a téměř neomezené aktivity pro všechny úrovně pokročilosti. Učení slovíček mnoha různými způsoby – překladem, podle fotografií, diktát slov, doplňováním slov do vět apod. „Slovíčka obsahují nahrávky výslovnosti, často také ilustrační fotografii a množství příkladových vět. Testy a testové otázky se zaměřují na všechny oblasti anglické gramatiky a obrovskou škálu různých lexikálních jevů,“ popisuje Marek Vít. Všechny testy obsahují vysvětlení správných i špatných odpovědí v češtině. Jsou proto ideální pro samostudium žáků. K dispozici jsou i jednoduché kurzy pro začátečníky.

Aplikace pomůže i učitelům

Pedagogové si mohou vytvořit v aplikaci uživatelskou skupinu pro svoje žáky nebo studenty. Zadají úkoly a jejich vypracování zde rovnou zkontrolují. Také sestaví okruhy slovní zásoby, které se žáci mají naučit. „Jakoukoliv aktivitu, kterou si v English Me sami vyzkouší, mohou studentům zadat jako úkol. Ať už aktivity speciálně připravené námi nebo téměř neomezené množství cvičení, testů a doplňovaček, které automaticky generuje počítač,“ vysvětluje princip aplikace Marek Vít.

Důležité je jazyk „nasávat“

A co když rodiče angličtinu neovládají a nemohou svého potomka kontrolovat? I pro ně existuje řešení. „Nechci, aby to znělo, že prosazuji posadit dítě před televizi či počítač a nestarat se, ale v mnoha případech právě toto dětem pomůže angličtinu ‚nasát‘,“ říká Vít. Na internetu lze najít množství videí, dětských pořadů nebo seriálů, které zaujmou pozornost dětí. „Tráví tak čas v anglicky mluvícím prostředí a učí se, aniž by si to uvědomovaly. Obě mé děti nyní umí plynule anglicky především díky sledování pořadů v angličtině,“ doplňuje Marek Vít a dodává, že tato cesta samozřejmě k dokonalému zvládnutí jazyka samozřejmě nestačí. Může ale člověka velmi dobře nastartovat tím správným směrem. 

Je to základní hygienický návyk, který učíme potomky už od útlého dětství. Nikdy dřív jej ale nikdo takto neřešil, jako nyní, když se celý svět potýká se zákeřným koronavirem. Jak si správně mýt ruce, abychom eliminovali nakažení nejen tímto virem, ale také dalšími bakteriemi a viry, které jsou všude kolem nás?

„Mytí rukou není jen základní hygienický návyk, ale je to i důležitá prevence vážných infekčních onemocnění. Nejde o to si jen ruce mýt, ale měli bychom také znát správnou techniku,“ říká Kateřina Horáčková z Fakulty zdravotnických studií.

Při mytí rukou bychom měli postupovat tak, že je nejdříve navlhčíme vodou a použijeme mýdlo, ideálně s přídavkem dezinfekce. Vzhledem k tomu, že pořídit antibakteriální mýdlo s virucidním účinkem je v tuto chvíli téměř nemožné, použijeme běžné mýdlo, které je při důkladném umytí účinné.

Správná mycí technika

Mýdlo bychom měli důkladně rozetřít do obou dlaní a krouživý pohyb bychom měli opakovat ideálně čtyřikrát. Neměli bychom zapomenout ani na hřbety rukou, na jejichž důkladnou očistu se často zapomíná. Dále se soustředíme na prostory mezi prsty, kde může také držet množství nečistot a mikrobů. Po důkladné očistě, začneme s mytím prstů. Nezapomene na palce, které je potřeba velmi pečlivě promnout a stejně tak špičky prstů v dlaních, aby opět za nehty nezůstala žádná špína. Ruce důkladně opláchneme tekoucí vodou, následně je osušíme, použijeme nejlépe jednorázový papírový ručník.

Pokud doma používáte společný ručník na ruce, navíc máte podezření, že jste mohli přijít do kontaktu s virem, oddělte razantně i tyto ručníky, stejně tak dezinfikujte pravidelně koupelnu. Více informací k hygieně najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví .

Univerzita Pardubice přeruší od zítřka výuku na všech sedmi fakultách do odvolání. Rozhodl o tom dnes krizový štáb vedení školy. Důvodem je prevence před šířením koronaviru a nová opatření, která dnes vyhlásila Bezpečnostní rada státu.

Vedení univerzity doporučilo studentům, kteří jsou na denním studiu, aby během přerušení výuky odjeli do svých domovů. Zahraniční studenti mohou samostatně studovat ve svém ubytování. „Děkani fakult stanoví v rámci svých kompetencí podmínky pro samostudium, případně distanční formy studia,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Rektor Univerzity Pardubice požádal zaměstnance a studenty, aby věnovali zvýšenou pozornost dodržování hygienických pravidel a snažili se omezit osobní kontakt, a také aby sledovali aktuální informace a doporučení školy a opatření státních orgánů.

Podruhé během jednoho roku navštívil Univerzitu Pardubice britský velvyslanec Nicholas Stewart Archer. V únoru se sešel se zástupci vedení univerzity a debatoval s pardubickými vysokoškoláky o vzdělávání a Brexitu.  

Absolvoval jste při svém studiu na vysoké škole stáž nebo výměnný pobyt? Co vám to přineslo?

Na stáži jsem nebyl, ale absolvoval jsem několik jazykových pobytů v Berlíně při studiu němčiny. Výhodou je poznat každodenní život v jiné zemi, protože zjistíte, že některé věci nejsou samozřejmostí. Například si uvědomíte, že to co vám přijde skvělé, nemusí ostatní vidět stejně.

Co by měl velvyslanec umět?

Měl by umět naslouchat. Druhou důležitou dovedností je ochota komunikovat způsobem, kterému ostatní rozumí. Nejhorší velvyslanci jsou takoví, kteří mají dojem, že vždy komunikují pouze s profesionály. Musíte umět komunikovat s lidmi jejich jazykem. O to se snažím.

Myslíte si, že je do budoucna lepší studovat jedno úzké zaměření nebo spíše rozvíjet obecnější dovednosti?

To, co vidím, je rozdílnost. Lidé jako já, kteří mají velmi obecné vzdělání, budou stále potřební. Pokud má mít Evropa budoucnost, potřebuje kreativitu. To je to, co stroje dělat nemohou. Na druhou stranu v jakékoli technické oblasti je zřejmé, že je stále víc specifická, a i to je skvělé. Předpokládám, že pluralizace bude pokračovat.

Jaké otázky a obavy ohledně Brexitu slýcháte od studentů nejčastěji?

Obavy se týkají hlavně nejistoty. Myslím si, že někteří čeští studenti jsou v téhle otázce trochu flegmatičtí. Udělají, co bude nutné. Mnozí jsou stále přesvědčení o výjimečné hodnotě britského vzdělání. Přál bych si, abych jim dával tolik jistoty, kolik to jen půjde ohledně všech záležitostí. Na druhou stranu při každé změně vždy následuje určité období nejistoty, ať už jde o Brexit nebo třeba o stěhování do nového domu. Vždy je tam přechodná doba nejistoty, následována obdobím, kdy se dají události lépe předvídat.

Angličtinu si přibral na střední škole jako svůj druhý jazyk. V tu dobu netušil, jak moc ovlivní jeho život. Až během studia na Fakultě �ھ����dz��Ǵھ�����é ho napadlo, že ji bude učit. To ho dokonce po státnicích přivedlo na indonéský ostrov Lombok. Tři měsíce učil tamní děti a byl pro ně opravdový guru. Tak zní učitel v indonéštině. S žáky ale vychází absolvent Jan Štancl dobře i u nás. A to i jako třídní učitel.

Chtěl jste se stát učitelem angličtiny?

Upřímně, to, že budu angličtinář, mě celkem vážně začalo napadat až v průběhu studia na Univerzitě Pardubice. Do prvního ročníku jsem nastupoval s myšlenkou, že se angličtinou sice živit budu, ale spíše v komerční sféře. Fakt, že budu mít možnosti angličtinu vyučovat, pro mě byl jen příjemný bonus.

Co vám  na chování žáků vadí?

Vlastně vůbec nic. Rozčilují mě rodiče, kteří v poslední době rozumí všemu lépe než učitel, a kteří na učitele pohlížejí, jako na podřadné povolání, případně rovnou jako na svého podřízeného. Zde vidím veliký rozdíl oproti Indonésii, kde je učitel chápán a obecně uznáván jako určitá autorita, symbol vzdělanosti a nositel hodnot. Ono to už vychází i z významu slova, neboť v indonéštině se učitel řekne „Guru“.

Jak jste se anglicky naučil vy sám?

Na základní škole v Janských Lázních, kam jsem chodil do páté třídy, jsme se museli povinně učit němčinu jako první cizí jazyk, protože se tam angličtina tehdy vůbec nevyučovala. Jenže já jsem měl k němčině z nějakého důvodu velice silný odpor už od začátku. Zněla mi velice agresivně a nelibozvučně. Bylo proto pro mě obrovským vysvobozením, když jsem na gymnáziu v Trutnově mohl přibrat angličtinu jako svůj druhý cizí jazyk. Od začátku mě bavila, a měl jsem obrovskou chuť a motivaci se ji učit. Po maturitě jsem už věděl, že bych se chtěl dále orientovat tímto směrem.

Vycestoval jste, abyste si jazyk zlepšil?

Žádné delší pobyty v zahraničí, jako byla Indonésie, jsem dříve nezažil. Cestoval jsem ale rád, a to především stopem, do různých koutů Evropy. I zde jsem díky dobré znalosti angličtiny poznal mnoho zajímavých lidí.

Jak na vysokoškolské studium vzpomínáte?

Bylo to zásadní období mého života. Po maturitě jsem nastoupil na Vysokou školu polytechnickou do Jihlavy, ale studium jsem nedokončil. Tehdy jsem to viděl jako obrovské zklamání a neúspěch. Po roce práce, kdy jsem se živil jako instruktor lyžování a adventure centra, jsem věděl, že chci dále studovat. Přihlásil jsem se na Univerzitu Pardubice, udělal přijímací zkoušky, a nastoupil. Pravidelně jsem se připravoval, protože studium bylo náročnější. Bral jsem ho velice zodpovědně, a začalo mě bavit. Jazykově jsem se velice rychle zlepšoval.

Co vás například bavilo?

Nejvíce mě bavily literárně kulturní předměty, četby a rozbory textů. Na některé přednášky a semináře jsem se vlastně i těšil, a i dnes bych na ně rád dále občas zašel, například místo do divadla, večer po práci.

Co všechno vám studium dalo?

V první řadě určitě vysokou úroveň angličtiny, díky které se mi otevřel prakticky celý svět. Mohu si cokoliv přečíst, zhlédnout, nebo se s kýmkoliv pobavit na jakékoliv téma. Díky tomu jsem měl možnost zkusit si i jiná zaměstnání mimo školství v zahraničních firmách. Nejvíce si však cením toho, že mě tento obor naučil kritickému myšlení, což je dle mého názoru v dnešní době jedna z nejdůležitějších dovedností. Studium mi umožňuje vyučovat angličtinu, a zároveň mám stále otevřené dveře kamkoliv do zahraničí, případně na jiná pracovní místa, kde je vstupním požadavkem vysoká úroveň angličtiny.

Co byste poradil současným studentům, aby uspěli ve svém oboru?

Určitě aby to nevzdávali. Studium oboru se někomu může zdát náročné, nicméně možnosti, které po dokončení jako absolventi získají, za tu snahu určitě stojí. A také bych jim poradil, aby hodně četli. Nejenže si výrazněji usnadní celý průběh studia po jazykové stránce, ale získají i schopnosti kriticky přemýšlet a argumentovat, což se jim bude hodit i mimo pracovní život.

Jaké jsou vaše další plány?

V současné době vyučuji angličtinu na Základní škole v Praze – Dubči, kde jsem začal svůj druhý školní rok. Jsem zde také třídním učitelem 9. A. Nějakou dobu bychom s partnerkou ještě rádi zůstali v Praze. Je zde větší nabídka práce, lepší platové ohodnocení a máme tu také spoustu přátel. Praha mi ovšem jako město nikdy nepřirostla k srdci, a určitě bych se po nějaké době rád vrátil zpátky do Krkonoš, protože mi hory opravdu chybí.

Jan Štancl pochází z Krkonoš, ale nyní se usadil v Praze, kde druhým rokem na Základní škole v Praze-Dubči vyučuje angličtinu. Současně je také třídním učitelem 9. A. Část studijních let strávil v Pardubicích. Právě na Univerzitě Pardubice vystudoval obor bakalářského studia Anglický jazyk – Specializace v pedagogice, který ho přivedl k učitelství angličtiny. Byl na tříměsíčním didaktickém pobytu na indonéském ostrově Lombok, kde tamní žáky učil angličtinu. Byla to pro něj cenná zkušenost, z níž čerpá dodnes. Honza se vloni také vrátil na naši univerzitu. Ne však jako student, ale jako řečník. U příležitosti setkání s úspěšnými absolventy Fakulty �ھ����dz��Ǵھ�����é povídal o svých zážitcích, zkušenostech i životě na druhém konci světa. Přiznal, že ani tu první možnost s jistotou nevylučuje.

Ostrov Lombok je jedním z větších ostrovů Malých Sund, který sousedí se známějším ostrovem Bali. Jeho rozloha čítá 4 725 km². Obývají ho zhruba 3 miliony obyvatel, většinou Sasakové, kteří žijí tradičním způsobem života a věnují se řemeslům. Ostrov patří mezi velmi hustě osídlené oblasti Indonésie. Hlavním městem je Mataram a se zhruba 350 000 obyvateli je největším městem ostrova i provincie Západní Nusa Tenggara. Typické jsou nedotčená tropická vegetace, mahagonové lesy, banánové a kokosové plantáže a rozlehlé liduprázdné pláže. Největší atrakcí ostrova je jednoznačně sopka Rinjani (3726 m), druhá největší sopka Indonésie. Oproti Bali se tu turismus teprve probouzí a jeho podstatu vystihuje motto: „je možné vidět Bali na Lomboku, ale ne Lombok na Bali“.

Edukativní skupina je série volně přístupných přednášek na různorodá atraktivní témata. Můžete tak říkajíc nahlédnout pod pokličku různých oblastí psychosociální problematiky pod vedením zkušených lektorů. Zúčastnit se můžete všech přednášek, nebo pouze jedné podle Vašeho spektra zájmu.

Právě se můžete přihlásit na přednášku:

Závislosti vážně i nevážně
Lektor: Mgr. Jan Mandys, Ph.D.
Kdy: podzim 2020
Kde: Univerzita Pardubice

Seminář se bude zabývat tématem závislostí v moderním světě, které u mnoha lidí propuknou jako reakce na složitost doby. Posluchači budou moci posuzovat svou osobnost v souvislostních příčinách a definovat sami na sobě možná rizika propadu do závislosti.

��ř�����áš���í

Až do konce března se mohou uchazeči o studium hlásit ke studiu na Univerzitě Pardubice. Vybírat mohou z humanitních, technických, ale i uměleckých oborů. Navíc se na škole otevírají obory zcela nové. 

Na šest fakult ze sedmi je možné stále podávat přihlášky. Vysokoškolské vzdělání lze získat na , , , , nebo , která sídlí v Litomyšli.

Zajímavé a žádané studijní programy, obory a specializace nabízejí všechny fakulty.

Například pro příští akademický rok je úplně poprvé možné podat přihlášku k bakalářskému studiu v oboru Ekonomika regionálního sportu, novinkou je i magisterský program zaměřený na ekologii – Udržitelný rozvoj v chemii a technologie. Chystá se také zcela nový doktorský program Konzervační vědy.

Univerzita přijímá přihlášky přes klasický formulář, který se zasílá poštou, nebo přes  přímo na webu školy. Součástí přihlášky je i uhrazení administrativního poplatku.  

Veškeré informace o oborech mohou uchazeči najít na stránkách jednotlivých fakult nebo na internetové adrese

Univerzita neustále zlepšuje své studijní prostředí. V posledních letech se výrazně proměnil kampus, vznikla odpočinková místnost pro studenty, rekonstrukcí prošly i některé pavilony na kolejích. Studenti mají na kolejích bezplatné pevné připojení k univerzitní datové síti a internetu, od letošního jara se bezplatně připojí i na wi-fi.

Jiří Kmošek je vyučený umělecký kovář. Zároveň ho přitahují dávné civilizace. Taky proto řeší třeba to, jaké slitiny mědi dřív používali Egypťané a z jakých nalezišť pocházela měď někdejších metalurgů.

„Hledáme otázky, které v dnešní kultuře nejsou čitelné. Díváme se na archeologický materiál a zjišťujeme nejrůznější informace s použitím moderních metod. Chceme rekonstruovat témata těchto civilizací a na ně se nedá odpovědět standardními metodami,“ říká vědec z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Skládání střípků

Kmošek připouští, že nikdy nemůže zjistit všechno. „Sbíráme jenom útržky, pozůstatky činnosti. Přesto jsou pro nás důležité, abychom zrekonstruovali koloběh kovů. Navázal jsem spolupráci s Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu. V týmu máme jaderné fyziky, geology. Zároveň spolupracujeme s egyptskými archeology a laboratořemi.“

K čemu zatím došli? „Daří se nám poměrně dobře zjišťovat, odkud pochází surovina používaná dřívějšími egyptskými metalurgy. Třeba se ukazuje, že některé artefakty cestovaly na velkou vzdálenost. Dokladuje to někdejší propojení civilizací.“

Pátrání po několika liniích

Momentálně podle Kmoška v Egyptě platí zákaz vývozu jakéhokoliv archeologického materiálu do zahraničí. „Toto opatření má pravděpodobně zabránit ochuzování egyptské společnosti. Dřív docházelo k poměrně intenzivnímu vývozu památek formou expedic, které pracovaly v terénu. Zkoumáme tedy evropské muzejní sbírky a zároveň pracujeme přímo v Egyptě.“

Omezující jsou taky administrativní nároky kladené na výzkum zahraničních expedic. „Obnáší to spoustu papírování. Do poslední chvíle nevíme, jestli pojedeme. Když transportujeme vybavení, potkáváme se s částečným nepochopením ze strany ochranných a bezpečnostních služeb. Stává se mi, že zůstanu na letišti a nechtějí mě pustit zpátky do Evropy.“

Talentovaný Jiří Kmošek nedávno získal prestižní stipendium Rakouské akademie věd. Po dobu tří let se tak může plně věnovat výzkumu a nemusí se starat o část finančních nákladů. Kromě těchto aktivit je činný taky ve Spolku archaických nadšenců. Ten se zabývá rekonstrukcí ohrožených lidových staveb na Svitavsku, kde dál pokračují práce na vybudování malého muzea v přírodě.

Rozhovor byl převzat z

Baví ji učit se o lidském těle a líbí se jí práce v nemocnici. Studuje na Fakultě zdravotnických studií, ale potkáte ji také na porodním sále. Jana Spolková je totiž porodní asistentkou. Stará se o pacientky během porodu i po něm. A pomáhá jim s péčí o porodní poranění. Její informační mapa zaujala i Českou komoru porodních asistentek.

Jak sama říká, je to hezká práce, ale náročná. Zdaleka ne pro každého. A nejde přitom jen o znalosti nebo dovednosti, ale i samotnou osobnost zdravotníka. Jana se v téhle práci našla a vnímá ji jako poslání. Stále na sobě pracuje, a tak se vrhla do dalšího studia. Momentálně v navazujícím magisterském studiu oboru Perioperační péče v gynekologii a porodnictví.

Poranění při porodu jsou častá

Kompetence porodních asistentek jsou podle ní rozsáhlé. „Porodní asistentka může ženě poskytnout komplexní péči a hraje velkou roli v péči o těhotnou ženu, rodící ženu, ženu v šestinedělí a v péči o novorozence,“ popisuje porodní asistentka Jana Spolková z , která už asistovala u řady porodů, více či méně komplikovaných. Poranění během porodu se totiž vyhne jen málokterá žena. „Dochází k němu při průchodu plodu porodními cestami. K poranění často dochází i při fyziologickém porodu, zejména pak k poranění měkkých porodních cest,“ vysvětluje Jana, která pro tyto ženy našla řešení. Je totiž autorkou speciální informační mapy péče pro ženu s porodním poraněním. Nejenže její tištěný edukační materiál zvyšuje kvalitu poskytované péče, ale cílí i na konkrétní diagnózu.

Mapa radí se správnou péčí

„Informační mapu žena dostane při příjezdu na oddělení šestinedělí, kde si ji v klidu přečte. Pokud jí nebude něco jasné, může se obrátit na porodní asistentku,“ říká Jana k použití mapy. Vytvořila ji, aby ženám pomohla se správnou péčí o tato poranění. A aby předešly zbytečným komplikacím s jeho hojením. Informační mapa proto odpovídá ženám na spoustu otázek, na které by se možná styděly zeptat. Týkají se jak hygienické péče, tedy sprchování a hygienických pomůcek, tak bolesti, podpory hojení, vyprazdňování stolice, stehů a příznaků infekce. „Graficky jsem ji zpracovala a doplnila obrázky, aby byla pro ženu s porodním poraněním přehledná a názorná. Text je napsán srozumitelnou formou,“ dodává Jana.

Informační mapu péče zatím rodičky nedostávají. „Přesně nevím, kdy se tak stane, ale její využití se momentálně řeší s pardubickou nemocnicí. Záměrem je rozšířit informační mapu péče do všech poboček Nemocnice Pardubického kraje,“ dodává Jana Spolková. Časem bude dostupná jak pro ženy rodící v Pardubicích, tak v Chrudimi, v Ústí nad Orlicí, ale i ve Svitavách a v Litomyšli.

Hlavní je porozumění

Její nápad zaujal i komisi soutěže České komory porodních asistentek, a tak Jana mezi přihlášenými pracemi získala s přehledem první místo. Komise navíc vybírala práci, jejíž výstup bude mít největší praktické využití, což se právě Janě povedlo. „Díky vítězství mám možnost vyzkoušet si členství v profesní organizaci a možnost účastnit se konferencí, které pořádá komora bezplatně, čímž si mohu zlepšit své znalosti v problematice týkající se práce porodní asistentky,“ pochvaluje si Jana, která si Fakultu zdravotnických studií vybrala na základě doporučení spokojené studentky. Na studiu ocenila především praktickou výuku a rozsáhlé praxe, během nichž si student budoucí zaměstnání dostatečně „osahá“.

Na Fakultu zdravotnických studií si podejte