51�Թ���

Fakulta restaurování připravila také v tomto roce Letní školy, v rámci kterých se nejen zájemci o studium mohli zdokonalit ve svých výtvarných dovednostech – kresbě, malbě a modelování částí sochy. Účastníci absolvovali kurzy pod vedením akademického malíře Tomáše Lahody a MgA. Pavla Hoška z Ateliéru výtvarné přípravy.

Po dva červencové týdny probíhal na Fakultě restaurování letní přípravný kurz pro případné budoucí uchazeče o studium, ale i pro veřejnost. Pro třináct zájemců fakulta otevřela dva moduly.

„Účastníci k nám přicházejí s různými zkušenostmi a dovednostmi a naší snahou je, v případě uchazečů o studium, přiblížit je úrovni požadované u přijímacích zkoušek. Letos máme několik zájemců také ze Slovenska. Naše letní škola tak získává mezinárodní rozměr,“ říká prof. akad. mal. Tomáš Lahoda z Ateliéru výtvarné přípravy Fakulty restaurování.

Z ohlasů uchazečů je zřejmé, že byli s kurzem velmi spokojeni, stejně tak si pochvalovali den otevřených dveří na Fakultě restaurování, kde si měli možnost školu prohlédnout a dozvědět se konkrétní informace o studiu. Tato zkušenost mnohé pozitivně nasměrovala k rozhodnutí studovat na Fakultě restaurování a následně také využít možnosti letního kurzu.

Za účasti zástupců pětadvaceti výzkumných institucí z celého světa se ve dnech 21. – 22. července uskutečnilo v pořadí 4. výroční setkání členů sítě SPARK Global. Na jednání, jež probíhalo v nejstarší berlínské univerzitní nemocnici Charité, reprezentovali naši univerzitu Ing. Michal Svoboda a Ing. Karolina Kašparová z Centra transferu technologií a znalostí (CTTZ).

Univerzita Pardubice se k programu SPARK, který byl založen v roce 2006 na Stanfordově univerzitě v USA za účelem propojení výzkumu v oblasti biomedicíny a zdravotnických prostředků s klinickou praxí, připojila jako první instituce z České republiky v březnu tohoto roku. Zástupci výzkumných institucí, které implementovaly program SPARK, se každoročně setkávají na výročním zasedání sítě SPARK Global. Letošní zasedání hostil Berlín.

Prezentace Univerzity Pardubice a její výzkumné činnosti

V úvodu setkání byl poskytnut prostor pro představení programů SPARK ze strany jednotlivých členských institucí. V sekci nových a plánovaných programů prezentovala Univerzitu Pardubice a její program SPARK Ing. Karolina Kašparová. Pozornost vzbudily jak dosavadní výsledky naší univerzity v oblasti biomedicínského a souvisejícího výzkumu, tak plán implementace programu v podmínkách pardubické univerzity.

Navázaní kontaktů se zástupci světových institucí

V průběhu setkání se zástupcům z Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice podařilo navázat řadu nových kontaktů se zástupci zahraničních institucí, např. University of Tsukuba, University of Toronto, Osaka University Hospital, National Taiwan University, Tel Aviv University, Weizmann Institute of Science, University of Bordeaux, Translational Research Institute Australia, Harry Perkins Institute of Medical Research Australia a dalších.

Na závěr dvoudenního zasedání v Berlíně se uskutečnilo intenzivní školení metodiky SPARK pro nové členy. „Z pohledu dlouhodobého rozvoje programu SPARK na naší univerzitě bude klíčové další rozšiřování neformální sítě poradců z různých oborů, zejména z oblasti průmyslového využití výsledků projektů a správné výrobní praxe, ale také z oblasti investic a financování výzkumu,“ řekl Ing. Michal Svoboda.

„Neméně důležité bude pro SPARK Pardubice také nastavení specifických procesů pro podporu projektů v oblasti diagnostických metod, zdravotnických prostředků, látek s potenciálním terapeutickým účinkem a souvisejících technologií,“ uvedla k dalšímu využití metodiky SPARK na Univerzitě Pardubice Ing. Karolina Kašparová.

Nové webové stránky programu SPARK Pardubice, přednášky a prezentace univerzity na konferencích

Na nově spuštěných webových stránkách bude vytvořen prostor pro prezentaci relevantních projektů a týmů na naší univerzitě, potenciálně vhodných pro zapojení do programu. Důležitým místem pro prezentaci univerzity jako instituce, relevantních týmů a projektů bude rovněž databáze SPARK Global, k jejímuž zprovoznění dojde do konce roku.

Článek v plném znění čtěte na stránkách .

Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před 5000 lety byla vyrobena z materiálu, který se používal v té době v daleké Anatólii – současném Turecku. Dokázali tak, že kovy urazily několik tisíc kilometrů. Jedním z odborníků, který materiál použitý na výrobu nádoby zkoumal, byl i chemik z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování Ing. Jiří Kmošek.

To, že kovy musely urazit velkou vzdálenost, dokládá studie v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science publikovaná pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“.

K překvapivému zjištění dospěl český vědecký tým vedený v přírodovědecké části archeometalurgem Jiřím Kmoškem z naší Fakulty restaurování a Mgr. Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který vede archeologickou část výzkumu.

Egyptská mísa byla z rudy až z daleké Anatolie

Vědci provedli detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů z Egyptského muzea Lipské univerzity v Německu, které byly objeveny při německých a britských výzkumech na začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos) a z hrobek úředníků raně dynastické doby (Abúsír) a Staré říše (Gíza).

Největším překvapením pro vědce pak byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru, kterou objevil v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Ruda, ze které byla vyrobena, pochází až z daleké Anatolie.

„Osobně jsem byl zodpovědný za odběr vzorků, metalografické analýzy a statistické vyhodnocování dat. Předměty jsme nejprve zrentgenovali na univerzitě v Lipsku pro zjištění jejich stavu a stupně zachování kovového jádra. Přímo v lipském muzeu jsme předměty v roce 2015 navzorkovali a poté vzorky převezli do Prahy na další vyhodnocení,“ uvádí k výzkumu Jiří Kmošek.

Vědci poprvé využili nové metody

Až doposud byly znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kristem jen málo známé. Nyní čeští vědci použili při zjišťování původu rud u nalezených nádob nové archeologicko-metalurgické metody – analýzu izotopů olova. V kombinaci s egyptologickými a přírodovědnými přístupy tak prokázali „neviditelná propojení“, která lze vysledovat mezi oblastmi, z nichž pocházela měděná ruda, z níž byly nádoby vyrobeny, a kde byly nakonec vyrobeny a nalezeny.

 „Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Ing. Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, doktorand Martin Odler.

.

Záznam rozhovoru s Ing. Kmoškem a Mgr. Odlerem: Studio 6, Česká televize

Studenti Fakulty ekonomicko-správní se v letním semestru účastnili outdoorové výuky v rámci předmětu „Trénink osobnostních kompetencí“. Během pobytu v přírodě, krásné oblasti Moravského krasu, poznávali sami sebe, své schopnosti a dovednosti pomocí nejrůznějších aktivit.

V rámci kurzu, který byl pořádán již čtvrtým rokem, plnili studenti nejrůznější úkoly za účelem výuky týmové spolupráce a tvořivého myšlení. Během konkrétních cvičení si studenti uvědomují své týmové role, poznávají sami sebe a své vlastnosti v různých situacích, jsou nuceni překonávat se. Za klíčové považujeme interakce studentů s okolím.

Musí používat selský rozum

Místní obyvatelstvo pomáhá řešit studentům různorodé úkoly, kde studenti zkoušejí vedle interakce například svoje role v pracovním týmu, komunikační dovednosti, asertivitu, sebeprosazení, ujasňují si svoji osobnost v situacích, kdy se musejí orientovat bez pomoci informačních technologií a používat „selský rozum“, a třeba i klasickou mapu. Plní zdánlivě nelogické zadání. Celou řadu informací pro úspěšné řešení získají, pokud se zeptají místních lidí, které na své cestě potkají. Pracují ve dvojicích, ale i větších skupinách současně.

Orientace podle papírové mapy

Jedním z takových úkolů je například na základě velmi stručných indicií najít konkrétní obec v Moravském krasu, přepravit se tam a doufat, že je to správně v určitém časovém intervalu. To celé bez použití mobilního telefonu. Ukazuje se, že tak banální záležitost, jako znalost papírového jízdního řádu, není všem lidem v moderní době vlastní.

Ohlasy studentů na výuku čtěte

Mgr. Jan Mandys, Ph.D.

Ústav správních a sociálních věd FES UPa

Studenti Fakulty ekonomicko-správní v letošním roce navázali a překonali lepší úspěch studentů z minulého roku. A to hlavně díky umístění na prvních příčkách v obou hodnocených kategoriích včetně počtu hodnocených míst. Minulý ročník byl mimořádně úspěšný, kdy z deseti celkově hodnocených míst obsadili studenti z Univerzity Pardubice sedm těchto příček.

Všichni zájemci o tento program mají možnost naučit se obchodovat s akciemi a deriváty a zároveň změřit své síly mezi jednotlivými univerzitami. Letos se celkem do projektu zapojilo v letním semestru pět vysokých škol a univerzit.

Studijní interaktivní program simuluje reálné obchodování na vybraných světových burzách v Německu, USA a České republice. Na začátku získá každý účastník jeden milion korun pro investice do českých a zahraničních akcií a padesát tisíc dolarů pro obchody s deriváty. Během letního semestru studenti s akciemi a deriváty obchodují a snaží se je co nejvíce zhodnotit.

Výsledky se po semestru vždy vyhodnotí a ti nejlepší jsou odměněni věcnou cenou. Většinou se jedná o odborné ekonomické publikace, vyhrát se dá ale i tablet a notebook. Interaktivní program připravily RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a Fio banka.

Výhry mezi jednotlivci

Hodnocení mezi jednotlivými studenty bylo pro naši univerzitu mimořádně úspěšné. V rámci obchodování s deriváty se do první pětky dostali hned čtyři hráči, kteří obsadili první, druhé, třetí a čtvrté místo. Nejlepší účastnice z naší univerzity s přihlašovacím jménem KLENOROVÁFES, která skončila na prvním místě, zhodnotila svoje derivátové obchody o 261,41 % a získala hodnotnou cenu v podobě notebooku.

V rámci akciových trhů se do první pětky dostali všichni hráči z naší univerzity, když obsadili první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou příčku. Nejlepším účastníkem a zároveň i vítězem se stal student s přihlašovacím jménem JAHODAFES z Univerzity Pardubice, který disponoval majetkem ve výši 1.165.985Kč a získal hodnotnou cenu v podobě tabletu včetně odborné ekonomické publikace, taktéž od společnosti Fio. Všem úspěšným studentům byly předány ceny včetně finanční odměny za reprezentaci fakulty za účasti paní děkanky Romany Provazníkové.

Studenti se do programu StudentBroker zapojili i v předchozích letech a mezi jednotlivci byli vždy úspěšní. V letech 2012 až 2017 vždy dosáhli na hodnocená místa v obou kategoriích.  

StudentBroker není jen hra, ale i cesta k zaměstnání

Tato burzovní hra dále otevírá některým studentům brány zaměstnání nejen ve společnosti Fio, ale i v dalších finančních institucích. ����DZ��ܱ��á���� se společností Fio je na vysoké a profesionální úrovni. Dokládají to pracovní výkony již zaměstnaných absolventů v uvedené společnosti, kteří se významně podílejí na úspěchu této firmy, včetně nových absolventů, jež jsou posíláni pravidelně na pracovní pohovory.

Autor: Ing. Josef Novotný, Ph.D.
Ústav podnikové ekonomiky a managementu Fakulty ekonomicko- správní Univerzity Paredubice 

Česko - americká vědecká společnost The Comenius Academic Club se sešla v měsíci červnu v Litomyšli. Aktivity této společnosti směřují zejména do oblasti přírodních věd a humanitních či společensko-vědních disciplín.

Třídenní setkání bylo plné zajímavých odborných přednášek a čeští i zahraniční hosté diskutovali o výzkumech v oblasti medicíny i historických státních osmičkových výročích.

Vědecká společnost pořádá svou mezioborovou konferenci každý rok, střídavě v USA a v České republice. Na americké straně je tradičně místem těchto setkávání Bohemian National Hall na newyorském Manhattanu, na české straně je spolupořadatelem Univerzita Pardubice. Čeští hostitelé vybrali pro letošní setkání prostředí krásného východočeského města Litomyšle, konkrétně prostory Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Mezioborovou konferenci zahájil multidisciplinární blok, jenž byl tradičně věnovaný přírodním vědám, konkrétně genetice, medicínským výzkumům a nanotechnologiím. Humanitní vědy se zaměřily na osmičková výročí, kterých si během tohoto roku připomínáme hned několik.

U debatního stolu zasedli přední členové české vědecké a společensko-vědní inteligence, například věhlasný biofyzik prof. MUDr. Mojmír Petráň, CSc. nebo publicista a reformní politik Antonín J. Liehm, který založil v osmdesátých letech v Paříži mezinárodní kulturní revue .

Univerzitu Pardubice spojuje s vědeckou společností The Comenius Academic Club partnerství již řadu let. První setkání se uskutečnilo v červnu 2013 v New Yorku, konferenci tehdy ovládla osobnost reformátora pedagogiky a náboženského myslitele J. A. Komenského, k jehož odkazu se také pořádající společnost hlásí.

Nejvyšší mexické státní vyznamenání pro cizince „ŘÁD AZTÉCKÉHO ORLA“, udělované mexickou vládou, obdrželi v pátek 20. července v Praze dva Češi: historik a etnolog doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc., z Katedry kulturní a sociální antropologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice a vědkyně a pedagožka Ludmila Holková, která žije od roku 1965 v Mexiku. Takto mexickou vládou oceněných Čechů je od roku 1935 prozatím jen 14.

Docent PhDr. Oldřich Kašpar, CSc. obdržel nejvyšší mexické státní vyznamenání, které může cizinec získat, a to na základě Dekretu prezidenta Spojených států mexických Enrique Peňafiela Nieto ze dne 17. dubna 2018. „Řád aztéckého orla“ (Orden de Águila Azteca) mu při slavnostním aktu předal v pátek 20. července ve 12 hodin v sídle Velvyslanectví Spojených států mexických v Praze její excelence velvyslankyně Mexika Leonora Rueda.

Významné ocenění mexické vlády obdržel docent Kašpar z Univerzity Pardubice za svoji aktivitu, kterou vykonal pro Mexiko – za celoživotní studium mexické antropologie a historie, šíření mexické kultury v české společnosti, za bohatou publikační a překladatelskou činnost věnovanou této latinskoamerické zemi i za dlouholeté přednáškové působení na mexických univerzitách.

 v minutě 6:05. 

Docent Kašpar se už čtyřicet let pravidelně vydává, jak říká, do svého druhého domova, kde se věnuje studiu mexické antropologie a historie, přednáší a vydal více než desítku knih věnovaných Mexiku, které byly publikovány nejen v češtině, ale i v němčině, francouzštině a španělštině. Zabývá se předkolumbovskou a koloniální lidovou slovesností Mexika, provádí terénní výzkum v mexických městech. Na některá místa se opakovaně vrací, aby mohl provádět zajímavá srovnání. Tak vznikla např. i vloni vydaná kniha „O červeném sporťáku a jiné současné pověsti a fámy z Mexika“. Latinskoamerickému tématu se navíc věnoval ve stovkách svých studií, které v průběhu času otiskovaly prestižní odborné časopisy v Čechách, Slovensku, Slovinsku, Polsku, Rakousku, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Rusku, Mexiku, Brazílii, na Kubě atd. Do španělštiny i češtiny přeložil např. také indiánské básně a se svými studenty nastudoval několik her přenášejících diváka do starých časů Latinské Ameriky.

A ještě mnoho materiálu mu zbývá ke zpracování: „Na každé cestě jsem si psal deníky, knihovnickou terminologií řečeno jich mám doma několik metrů, a teprve teď je začínám zpracovávat, stejně jako fotografickou a video dokumentaci,“ uvádí o svém zamilovaném a nekončícím mexickém tématu historik a etnolog Kašpar.

V květnu letošního roku byl docent Kašpar na mexické Autonomní univerzitě státu Hidalgo (UAEH) v Pachuce jmenován čestným a hostujícím profesorem a osobně se účastnil převzetí ocenění „profesor honorario y visitante“. Mexická strana tak ocenila jeho nejen více než čtyři desetiletí trvající badatelský zájem o tuto zemi, ale také aktivní působení na mexických univerzitách Universidad San Nicolás de Morélia, Universidad Autónoma de Baja California, Universidad Autónoma de Querétaro, Universidad Iberoamericana, Universidad Nacional Autónoma de México a v neposlední řadě také několikaletou přednáškovou činnost na již zmíněné UAEH.

„Ač mi život, jako každému z nás, kladl do cesty nejrůznější překážky, přesto o sobě s nadsázkou rád prohlašuji, že jsem jedním z mála lidí, jejichž koníček se stal jejich povoláním. A to hned ve dvou podobách – skoro v půl stoletém působení ve funkci vysokoškolského pedagoga a také badatele v historii a antropologii Španělska a Mexika,“ říká nositel nejvyššího mexického státního vyznamenání pro cizince doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.

Řád aztéckého orla

Řád aztéckého orla je udělován za prominentní služby poskytované mexickému národu nebo lidstvu a jako reciprocita vůči vyznamenáním uděleným v zahraničí mexickým veřejným činitelům. Ocenění vzniklo na základě vyhlášky z 13. září 1932 jako ocenění udělované cizincům za humanitární služby. Kandidáti na ocenění jsou navrhováni reprezentanty mexických velvyslanectví daných zemí a konečné rozhodnutí má mexická vláda na základě pokynů rady vedené prezidentem Mexika. Mexická vláda dosud udělila Řád aztéckého orla celkem 14 českým a československým občanům, z nichž jako první jej v roce 1938 obdržel Edvard Beneš jakožto vyjádření solidarity Mexika československé vládě po mnichovských událostech. Mezi dalšími oceněnými figurují především bývalí čeští velvyslanci působící v Mexiku, a to za svou záslužnou činnost ve prospěch této země.

Doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.

Narodil se ve vesničce Jestřebí v podhůří Jeseníků. Střední všeobecně vzdělávací školu s rozšířenou výukou francouzštiny absolvoval v Zábřehu na Moravě. Poté studoval dějepis a češtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, paralelně však navštěvoval na téže univerzitě i Filozofickou fakultu, kde v roce 1975 získal v rigorózním řízení (obor historie) titul PhDr. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (publikována v roce 1983 pod názvem Nový svět v české a evropské literatuře 16. - 19. století) a získal titul CSc. Roku 1996 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Doc.) a o čtyři roky později byl jmenován Členem korespondentem (Académico corresponsal) Academia Mexicana de la Historia. Od roku 1974 až do roku 2011 působil postupně jako vědecký pracovník, odborný asistent a docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2004 až dosud pracuje jako docent na Katedře kulturní a sociální antopologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Přednáší například na univerzitách ve Slovinsku, Polsku, na Kubě, v Německu, Rusku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Francii či v Mexiku. Publikoval na tři desítky odborných publikací v češtině, francouzštině, němčině a španělštině a několik set odborných studií a recenzí. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí, TV Nova a TV Noe.    

O působení docenta Oldřicha Kašpara v Mexiku najdete také na stránkách univerzitního e-Zpravodaje:

Knihu si můžete objednat v univerzitním .

Působí na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, velká část jeho profesního života je spojena s chemickým průmyslem. Ing. Miloslav Slezák, CSc. se po odborné stránce dlouhodobě zabývá zpracováním odpadních vod, ale i mnoha dalšími technologiemi životního prostředí. Za práci na poli chemických technologií obdržel významnou Cenu Viktora Ettela.

Ing. Miloslav Slezák působil od 60. let ve společnosti Synthesia, a.s., a podílel se na výzkumu a vývoji armádních i civilních výbušnin. Na fakultě chemicko-technologické působí od roku 1997, kdy jako externista začal učit dvousemestrální předmět Ekologické aspekty chemických technologií a zpracování odpadů. Studentům tak předává své zkušenosti, které získal ze svého působení právě v chemickém průmyslu.

„Oblast čištění odpadních vod se změnila dosti výrazně. Došlo k masové výstavbě čistíren odpadních vod i v menších obcích a s tím souvisejícím rozšířením kanalizační sítě. V současnosti má kanalizaci již 85 % obyvatel České republiky,“ říká Ing. Miloslav Slezák.

Nejen o odpadních vodách, ale také kvalitě vody v Pardubicích či třídění odpadu je rozhovor s Ing. Miloslavem Slezákem.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Ze tří bratří Vokolků byl vždy nejznámější nejmladší z nich. Až časem vyšlo najevo, že všichni tři bratři byli výjimeční. Tiskař a nakladatel Vlastimil, sochař a básník Vojmír a nejmladší spisovatel Vladimír.

Se synem Vladimíra Vokolka se v červnu na půdě Univerzity Pardubice u Lavičky Václava Havla konala beseda o životě těchto tří bratří, jejich sestře a knize, která odhaluje jejich dlouholetou korespondenci.

U lavičky Václava Havla se sešel editor Jan Šulc se spisovatelem a publicistou Václavem Vokolkem, který je synem nejmladšího z bratří. Přítomným divákům představili knihu korespondence všech sourozenců Vokolkových a objasnili původ dopisů, které jsou v knize obsaženy. „Pro mě byla kniha v mnoha věcech překvapením. A to v tom, že si psali dopisy, já sám jsem dvacet let dopis nenapsal,“přiznal Václav Vokolek.

Oba hosté v rozhovoru rozebrali vznik knihy Listy tří bratří a sestry Květy, která vyšla v nakladatelství Torst v roce 2017. Václav Vokolek vzpomínal na situace, na které si během čtení knihy znovu vzpomněl. „Jsem strašně rád, že kniha vyšla, ale myslím si, že by korespondence neměla vycházet. Jedná se o soukromé dopisy sourozenců a není jisté, zda by autoři dopisů byli či nebyli spokojeni s tím, že si to teď mohou přečíst cizí lidé.“

Editorkou knihy je Hana Vaníčková, která ji doplnila svými poznámkami a komentáři. Korespondence, ze které je celá kniha sestavena, zachycuje proměny sourozenců Vokolkových – Vojmíra, Vlastimila, Vladimíra a jejich sestry Květy. Dopisy zachycují dobu od 30. do 60. let. Jde však jen o náhodně dochované dopisy. Řada jejich korespondence byla sourozenci zničena a spálena.

Akce proběhla v rámci projektu „Budování slovem?“ – cyklu autorských čtení a besed se současnými osobnostmi české literární scény. Byla podpořena z dotačního programu MŠMT pro veřejné vysoké školy pro připomínku státních výročí v roce 2018 – „Společné století“.

Autor: Kristýna Rejmanová
studentka oboru Historicko-literární studia
Katedra literární a kulturní slavistiky FF 

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice připravila pro zájemce o studium i veřejnost na dva červencové týdny speciální letní školy. Třináct přihlášených účastníků se bude mít možnost zdokonalit v kresbě, malbě a dalších výtvarných technikách.

Fakulta restaurování nabízí tak zájemcům unikátní možnost zdokonalit své výtvarné schopnosti a případným uchazečům o studium též zvýšit šance na úspěch při přijímacím řízení v příštím roce. Kurz je primárně určen pro studenty a absolventy specializovaných středních škol a gymnázií, přihlásit se mohli ale i zájemci z laické veřejnosti.

Pro 13 zájemců tak fakulta otevřela dva moduly. První modul A je určen pro začátečníky a začal tento týden od 9. července. Účastníci se seznámí s malířskými technikami, perspektivou, stínováním, kompozičním řešením a formálními proporcemi. Kromě kresby zátiší budou pracovat i s živým modelem a kreslit figuru. V malbě se zaměří na techniku akvarelu na papíru a techniku temperové malby. „Fakulta v předchozích letech pořádala již dvě letní školy. V tomto dvoutýdenním rozsahu je to však poprvé a zdá se, že i atraktivnější,“ říká prof. Tomáš Lahoda, ak. mal., lektor kurzů, a doplňuje: „Účastníci k nám přicházejí s různými zkušenostmi a dovednostmi a naší snahou je, v případě uchazečů o studium, přiblížit je úrovni požadované u přijímacích zkoušek. Letos máme několik zájemců také ze Slovenska. Naše letní škola tak získává mezinárodní rozměr.“

Modul B je určen pro mírně pokročilé a proběhne v následujícím týdnu od 16. do 20. července. Na úvod se účastníci kurzu seznámí s teorií barev, pokračovat budou malbou v plenéru a budou plnit další praktické úkoly. Zájemci o studium na Fakultě restaurování, konkrétně o studium oboru Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů mohou využít možnosti modelování busty podle živého modelu. 

V průběhu konání kurzů se mohou jejich účastníci seznámit s dalšími činnostmi litomyšlské Fakulty restaurování, především s nejnovějšími poznatky z výzkumu a používaných technik a technologií při péči o kulturní dědictví.

Obě letní školy, které probíhají ve dnech 9. – 20. července, se konají v prostorách Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli (na zámeckém návrší).

Ing. Valerie Wágnerová